Pěstování, sklizeň a fermentace tabáku.

Rozlišujeme dva druhy tabáku, tabák selský a tabák virginský.
Tabák selský (Nicotiana rustica).
Nejlépe se mu daří na lehkých písčitých půdách s dostatkem draslíku. Optimální teplota je kolem 20 - 27 stupňů a roční srážky 450 - 1000 mm. Ze semen se vypěstuje sadba a za 6 - 10 týdnů se sazenice (asi tak koncem května) vysazují na pole do vzdálenosti přibližně 70 cm. Během růstu je třeba často ničit plevel. Když se na rostlině začnou objevovat poupata je třeba (pokud rostlina není určena na semena) všechna květenství vylamovat. Stejně tak se odstraňují i výhony vyrážející z úžlabí listů a kořenové odnože. Listy se pak lépe vyvíjejí a jsou kvalitnější. Sklizeň nastává v době, kdy listy poněkud uvadají, blednou a objevují se na nich žluté skvrny. Bývá to tak za 60 - 70 dnů od vysazení sazenic do volné půdy (září). Nejdříve se sklízí spodní listy, které mají nejhorší kvalitu. Potom se sklízejí žloutnoucí listy ve střední části. Ty jsou nejkvalitnější. Nakonec se sklízejí nejhořejší nejmenší listy a listy vyrostlé na zbylých úžlabních výhonech. Mají poněkud lepší jakost než listy spodní. Listy sklízet pouze za suchého počasí.
Tabák virginský (Nicotiana tabacum).
Jeho pěstování se liší podle toho, jestli se bude používat na tabák doutníkový nebo cigaretový. Pro cigaretový je potřeba lehká hlinitopísčitá půda, dostatečně provzdušněná, jelikož se stoupajícím suchem stoupá i obsah nikotinu. Pro doutníkový tabák je potřeba častější dešťové srážky. Pokud tomu tak není je třeba uměle zavlažovat. Doutníkové tabáky se sklízejí postupně, jak bylo uvedeno u selského tabáku.
Vliv kultivaru, půdní a klimatické podmínky, stupeň zralosti listů v době sklizně, způsob sklizně a sušení, to vše má značný vliv na vůni tabáku a obsah nikotinu.
Listy se suší volně navlečené a zavěšené (za řapíky) na provaze nebo tyčích chráněné proti dešti a nadměrné vlhkosti. Nikdy ne na slunci (ztratily by vonné látky) . Ciga Cigaretový tabák na světle a doutníkový ve tmě. Tabák se nedosušuje úplně, aby se listy při manipulaci nelámaly.
Další úkol, který musíte provést, je fermentace. Je to jedna z nejdůležitějších fází při zpracování tabáku.Teprve zde získáme to příjemné tabákové aroma. Existuje jistě mnoho domácích způsobů fermentace. O co jde? Uzavřít tabák do nějaké nádoby (pozor, aby nebyla něčím cítit), udržovat uvnitř optimální vlhkost kolem 75-80 % (od 85% vlhkosti se již začínají vyvíjet plísně). Jako zdroj vlhkosti se dá použít florex a lékárenská destilovaná voda (vlhký florex se nesmí dotýkat tabáku). Pak musíme docílit správné teploty tabáku. Nejlepší je umístit nádobu do uměle vyhřívaného a teplotně regulovatelného přístroje (el.sušárny, pece, trouby, líhně). Cigaretové tabáky a spodní listy by neměly mít teplotu vyšší než 45 stupňů. Doba fermentace je až 3 týdny. Dýmkové tabáky 6-10 dnů při teplotě 40 - 50 stupňů. Teplota 50 - 60 stupňů se používá pro tmavé zbarvení tabáku na doutníky. Během fermentace listy pravidelně překládáme. O ukončení procesu fermentace je nejlépe se přesvědčit vykouřením vzorku. Pro začátek je nejlépe fermentovat malé množství tabáku a v různých časových úsecích si prostě najít to své pravé ořechové. Hlavní věc je nic neuspěchat. Existuje i rychlá metoda fermentace, ale tu jsem nikdy nevyzkoušel. Spočívá v tom, že silně navlhhčený a nařezaný tabák se natlačí do zavařovací láhve s pevným uzávěrem a dá se na osm hodin do teploty 80 stupňů. Pak se nechá tabák doschnout v mírném teple. Po půl roce se dá provést takzvaná druhá fermentace úplně stejným způsobem jako první, čímž se dá získat ještě lepší kvalita. Vláčný tabák se dá dobře řezat (pokud nemáme speciální stroj) břitvou. Pro cigarety se doporučuje řez 0,6 - 0,7 mm a do dýmek 3 - 5 mm. Dají se balit i doutníky, ale to již vyžaduje kvalitní nepotrhané listy a jistou zručnost. Dýmkový tabák se dá aromatizovat přidáním vonných látek a v uzavřené nádobě nechat 14 dnů zaležet. Pokud je tabák příliš ostrý (velký obsah nikotinu), dá se vyluhovat na 5 minut do studené vody a pak se suší.